Dávné civilizace a dál .....

Tomuto období se říká doba laténská. Centrem keltů v jižních Čechách  a potažmo v severní části Gabréty bylo pravděpodobně oppidum v Třísově u Českého Krumlova. Již ve druhém století našeho letopočtu bychom v díle římského Klaudia Ptolemaia bychom Šumavu spolu s Bavorským a Českým lesem nalezli pod názvem Gabréta Hylé, což by v keltském jazyce mělo znamenat les kozorohů.Trvalé zemědělské osídlení existovalo v době laténské na předhůří Šumavy na Sušicku, Prachaticku a Strakonicku.

Třísov

Hodné povšimnutí je zjištěné keltské osídlení na starším hradišti Sedlo u Albrechtic (Sušice), můžeme se domnívat, že pro jeho strategickou polohu. Z vrcholu hradiště je možné pozorovat do dálky krajinu vůkol, především pak směrem k Šumavě. Význam místa podtrhuje, že Keltové u nás nezakládali běžná hradiště, ale velká opevněná sídla téměř městského charakteru oppida.

Takových oppid je v Čechách celkem šest

- Stradonice u Berouna, Závist u Prahy, České Lhotice u Chrudimi, Hrazany u Sedlčan, Nezvěstice u Písku a konečně Třísov.

Keltské osídlení v předhůří Šumavy bývá spojováno stěžbou zlata především ze zlatonosných vodních toků, která však není prokázána. Historičtí Keltové zde však nebyli první. Můžeme s jistotou říci, že předhůří Šumavy bylo ještě hustěji osídleno před jejich příchodem. V tomto období, které označujeme za starší dobu železnou anebo také jako dobu halštatskou. ( 8 -5 století před naším letopočtem ), byla na hranici se Šumavou vybudována hradiště Sedlo u Albrechtic, Věnec u Lčovic, Jámy u Mičovic, Hrádek u Třebánic a Raziberg u Boletic.

Navíc máme doklady o pronikání lidí přímo do Šumavského hvozdu. Je to Obří hrad u Nicova a v poslední době nález zlomků halštatské keramiky pod hrádkem Kunžvart u Strážného.

Právě s Obřím hradem je spojeno několik vyjímečných prvků. Je to jediné hradiště již ve vlastní Šumavě a je to nejvýše položené hradiště v Čechách, má horské klima a sníh zde často napadne již v říjnu a vydrží až do května. Toto hradiště je bez nálezů.... Jeho kamenné hradby a způsob opevnění ukazují, že bylo vybudováno v době halštátské a je velmi pravděpodobné, že o něm Keltové věděli. Důvod k jeho vybudování se hledá. Nejpravděpodobnější je, že bylo určeno pro náboženské obřady.