Dávné civilizace a dál .....

" žádný pastýř a jediný ovčinec. každý chce stejně, každý je stejný, kdo cítí jinak jde z vlastní vůle do blázince."

 Friedrich Nietzsche

Člověk.....

člověk, každý z nás se narodí jako báječná čistá bytost, díváme se na svět a věříme a důvěřujeme. Důvěřujeme světu odkud jsme přišli a víme a vidíme, vidíme všechno, vidíme živly, vnímáme skřítky z podzemí, vnímáme vodu, vnímáme krále vzduchu, vnímáme oheň a vnímáme a cítíme a neseme " pravdu ". Poté do toho vstoupí máma a táta. Narodili se stejně čistí jako já, tedy věřím a nevím anebo vím, ale řeknu si dospělí jsou velmi zvláštní a stane se, že malý človíček začne přijímat vzorce chování od svých vzorů, tedy rodičů. Kruh se uzavírá, to smíš a to nesmíš a na "ploč" malého človíčka se najde odpověď nezlob!

Člověk, nádherná bytost a přesto odmítá nést odpovědnost sám za sebe, je od malička připravován, být dobytčetem ve stádu, nepřemýšlet a jít za pastýřem. Nicméně kdo je pastýř ? Bůch ? buch, buch, slovy Jarka Nohavici "pavilon číslo 5 je můj celý svět "

Za boha a podobné existence se schovávají lidé, kteří neumí přijmout odpovědnost sami za sebe, potřebují berličku k tomu, aby mohli jít a nekulhat, člověk je nekonečný vesmír a člověk, který si namísto vesmíru zvolí berličku nezodpovědnosti strčí hlavu do písku, znamená to jediné návrat zpět v dalších životech. Někdo letí jen jednou a dosáhne vesmíru, který není. Někdo letí tisíckrát a nedoletí, naslouchající falešným prorokům, sbírá zbytky rybích vnitřností u rybářských lodí a klove do svých druhů.

"Nevěř svým očím, Fletchere. Ukazují nám jen naši vlastní omezenost. Dívej se srdcem, hledej co už znáš, a tak se naučíš létat." /clanky/knihy-ke-stazeni/racek-knihy-ke-stazeni-rbach-richard-iluze-most-pres-reku-na-vzdy

Každý z nás je jedinečná a báječná bytost, každý z nás je právě ten bůh, kterého slabí lidé, kteří nedokáží jít sami hledají jinde. Každý z nás má vše co potřebuje, stačí jen naslouchat a vše přijde tak jak má. Bohužel mnohý z nás nenaslouchá a hledá berličky v podobě falešných nadějí a neumí kráčet sám a potřebuje berličky v podobě velmi ochotných rádoby vůdců, mistrů či proroků, nicméně takhle se létat nedá. Každý z nás je jedinečná osobnost a záleží na každém, kdy zahodí berle a vzlétne. Mimochodem žádný racek ani jiný pták s berlemi létat  neumí. Je určitě pohodlné mít berle. Odsuzovat anebo posuzovat mrzáky je hloupé, nicméně létání je krásné a pohodlní mrzáci jsou ochuzeni o pohled na krajinu, protože se plahočí se svými berlemi v potu tváře někde v údolí.

Třpyt zhasl a Jonathan se rozplynul ve vzduchu.

 jace.k