Dávné civilizace a dál .....

 ...slyš hlas barda

pohlíží do přítomnosti, minulosti i budoucnosti

jeho duše zaslechla slovo

 jež obcházelo kol prastarých stromů .....

jeřáb, jeřabina, strom bardů, strom opředený mnoha legendami . Jeřáb je inspirace a ve spojení s jeřábem můžeš psát, kreslit, komponovat, můžeš dělat vše co je ukryto v Tvém srdci. Hluboká inspirace z našeho nitra ve spojení s jeřábem nám přináší vědomí naší totožnosti, ve spojení s jeřábem zůstáváme sami sebou....

        Ve všech oblastech odkud jeřáb pochází je jedním z nejuctívanějších stromů  a jeho vážnost předstihovala i buk či dub. Velmi dlouho po nástupu křesťanství si udržel významnou roli v lidovém kouzelnictví a jako ochránce ve formě živého stromu vysazeného v blízkosti domu. Byl považován účinným proti bleskům a přírodní věda skutečně potvrzuje, že jeřáb patří ke stromům, které bývají zasaženy bleskem nejméně často. Možná proto, že pro germánské a severské kmeny byl jeřáb podle legendy posvátný proto, protože zachránil život mocnému bohu bouře Thorovi, před vodou dravé řeky, která ho málem spláchla do podsvětí. To je také vysvětlení, proč se v některých zemích jeřáb nazývá Thorsbjork ( Thorova záchrana ) .

Thor severský bůh hromu a blesku, nejsilnější ze všech lidí a bohů, je často doprovázen kozly Tanngnjóstem a Tanngrisnim, kteří táhnou jeho vůz.

Jeřáb byl natolik spojován s pramenem života, že jediný obraz  z irské mytologie věnovaný stromu života, spočívá právě na tomto stromu. Je to legenda o Diarmuidovi a Grannii, mileneckém páru, které zachránil v hlubokém lese překrásný strom života, který vzešel , když tímto lesem procházeli elfové a jeden z jejich muzikantů (.... žádný z harfeníků neuměl hrát na svou harfu ani z poloviny tak sladce, jako on na obyčejný list  břečťanu ...) ztratil jednu bobuli ze země věčně žijících bytostí .

Podle jiné legendy, byla první žena vytvořena právě z jeho dřeva a jeřáb se dělí o své jméno anglické " roven " se severským  " runa ", tedy " tajemství " anebo " šeptat ". Strom nám šeptá tajná tajemství do našich srdcí. Ve Skotsku jeřáb symbolizuje smrt a život po ní a je médiem mezi tímto a dalšími světy a tradice nepovoluje používat jeho dřevo, kůru, listy či plody k jiným než posvěceným účelům. Schopnost jeřábu růst na místech, která postrádají jakoukoli matku zem , vidlice jiných stromů či skalní štěrbiny jeho nadpřirozenou autoritu ještě posilovala. Rúst na jiném stromu symbolizoval bytost meziříše nepatřící ani zemi ani nebesům. V irsku je spojován s Brigid, múzou umění předení a tkaní a ve Walesu vyřezávali své runy do dřeva jeřábu. Do dnešní doby se zachoval starý pohanský zvyk používání žíly života. Prut jeřábu ( vrby, lísky )  byl považován za nositele navracejícího se boha vegetace a každý člověk, zvíře a dokonce i ovocné stromy jím byly " zbity "  a tím požehnány životní silou , zdravím, plodností a štěstím.

Diarrmuid a Grannia

Mýty,legendami  a zvyky spojenými s jeřábem se vine ochrana. Tím, že umí čistit naši krev, čistí také naši duši, postoje a špatné myšlenky a energie. Inspirace jeřábu "stromu bardů "  přivádí člověka k "vyšším sférám " a ochraňuje ne tím, že kolem nás staví zeď , naopak otevírá naše  smysly a spojuje nás s jinými říšemi . Činí nás odolnějšími proti " zaklínadlům " z tohoto světa, protože nás spojuje s naším vyšším já, zdrojem naší opravdové a pravé inspirace, která je zárukou toho, že se nestaneme oběťmi falešných proroků. Pouze tím, že jsme skutečně sami sebou jsme chráněni před ztracením se v důsledku svádění anebo "očarování." Proto byl jeřáb vždy považován za jeden z nejmocnějších talismanů, dost mocný i na to , aby doprovázel člověka i na jeho poslední cestě, na cestě smrti a jediným stromem, který sdílí úkoly tisu je právě jeřáb.

Jeřáb patří k rodině rúžokvětých, tedy k jabloním, planým růžím a napřiklad hlohům. Nebývá vysoký ( vzácně nad 15m ) a nechává ostatní stromy ve svém okolí růst jak je jim libo tím, že svou korunou propouští hodně světla a také tím, že má velmi skromné požadavky na půdu. Má nádherně pastelově bílá až světle růžová květenství z nichž  vzniklé ponejprv zelené bobule přecházejí do krásné oranžové a nakonec do zářivě červené, kdy jeřáb svými barvami patří k  úžasným malířům podzimu. Jeřáb se také nazývá ptačím stromem a skýtá potravu mnohým druhům ptáků a obětuje svůj vývoj do výšky bohatou úrodou plodů a darováním potravy. Zvířecí svět mu za to opětuje tím, že se stará o jeho rozšiřování .

Jeřáb a léčení ? Jeřáb se používal mnoha způsoby. Jeřabiny obsahují cukr, karoten, pektin,éterický olej, provitamin A a jsou bohaté na vitamín C, dokonce větší množství než pomeranče anebo citrony. Působí jako posilňující prostředek na imunitní systém, pročišťují krev a působí antirevmaticky. Usušené bobule a listy pomáhají při špatném trávení a průjmu, zatímco syrové a povařené bobule působí močopudně a mírně projímavě. Jsou starým prostředkem na vyčištění ledvin a pěvci a řečníci je měli v oblibě protože pomáhaly udržet hlasivky pružné. Sušené bobule anebo čaj z květů jsou starým prostředkem proti kašli a bronchitidě. Odvar z kůry se používal vnitřně k léčbě zanícených a podrážděných sliznic zažívacího ústrojí a zevně na boláky, řezné rány, kožní problémy a na krvácející dásně. V esenciální léčbě nám jeřáb pomáhá vyladit se na energii přírody .

 V Keltském stromokruhu je jeřáb znamením lidí narozených mezi 1. a 10. dubnem nebo mezi 4. až 13. říjnem a značí člověka citlivého se smyslem pro spravedlnost.

Jeřáb ,  sorbus, rovan, eberboum, rovan, rogn, raun,reinir, kerzinenn, caorthann, caorrann, luis .....